Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...
Recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách
Fiřt, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem recepce nizozemského realismu v pozdně gotické deskové malbě v Čechách. Cílem práce je zkoumat principy přejímání nových výtvarných forem a myšlenek, které vznikly v nizozemských uměleckých centrech v 15. století. V českém malířství druhé poloviny 15. století byly tyto inovativní tendence přejímány výhradně ze sousedních zemí. Proto práce řeší především otázky týkající se umělecké výměny mezi Čechami a okolními - převážně německy mluvícími - regiony. Zabývá se konkrétními způsoby, jakými umělecká výměna probíhala - mobilitou umělců, uměleckými importy, významem grafických i jiných předloh. V práci je položen důraz na nejvýznamnější příklady, které vykazují recepci nizozemského realismu: Archu velmistra Puchnera, Křivoklátský oltář a díla s ním spojovaná. Tyto otázky jsou řešeny především metodou formálně-stylové analýzy a formální komparace. V případě Puchnerovy archy se použitím těchto metod podařilo poukázat na možné umělecké východisko jejího autora ve Švábsku - v okruhu následovníků Mistra oltáře ze Sterzingu. Umělecký původ Mistra Litoměřického oltáře se práce snažila doložit v okruhu ulmského malíře B. Zeitbloma. Tato zjištění mohou přispět k řešení dlouholeté diskuze týkající se zásadních otázek pozdně gotického malířství v Čechách. Klíčová slova: Pozdně...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.